Naučili jsme se, že ve spojených nádobách je hladina kapaliny vždy na stejné úrovni. Je to opravdu tak? Udělejme si pokus, který nám ukáže, že to může být i jinak.
Kapilární vzlínání
Budeš potřebovat: 1 libovolně dlouhý kus tenké hadičky, 2 větší průhledné nádoby s vodou, 2 skřipce
Naplň nádobu vodou. Jeden konec tenké hadičky ponoř tak, aby byla polovina hadičky pod vodou. Ústy natáhni vodu do hadičky, dbej přitom na to, aby byl konec, který máš v ústech, pod hladinou vody v nádobě. Vytáhni hadičku z úst a konec ucpi prstem, aby voda nevytékala. Hadičku upevni lepicí páskou na vnější stěnu nádoby. Můžeš uvolnit prst, kterým jsi přidržoval konec hadičky. Přestože jsou voda v hadičce a voda v nádobě navzájem propojeny, hladina v hadičce je o něco vyšší než hladina v nádobě.
Příčinou je kapilarita, tedy přitažlivost mezi kapalinou a pevným tělesem. Jak to vysvětlíme? Molekuly vody a molekuly stěny nádoby se navzájem přitahují. Tyto síly přitažlivosti neboli tzv. adhezní síly mají za následek, že voda se jemně povytáhne na stěny nádoby. Čím jsou stěny nádoby k sobě blíž, tím výše se posune hladina kapaliny. V tenké trubičce, tzv. kapiláře, se hladina posune obzvláště vysoko. Tento proces je také možné pozorovat, když spodek křídy nebo i utěrky (čehokoliv, co saje vodu) namočíš do vody a voda začne pozvolna stoupat.
Na obrázku níže: Kapiláry zabezpečují přesun vody z kořenů až do listů, které jsou na vrcholu koruny.
