Nyní, když jsou úvodní pokusy za námi, je čas postavit tvůj Dům budoucnosti. Jako první budeš potřebovat polystyrenové díly. Některé z nich bude možná nutné od sebe oddělit nožem. S pomocí brusného papíru vyhlaď střechu a rohy základů domu. Vyjmi okna a dveře dle perforovaných linií. Velké kartonové díly přelož na polovinu a slepením z nich vytvoř oboustranný díl. Jakmile dům stojí, vlož dvě trojúhelníkové fólie do zimní zahrady - vydrží pevně stát na místě během všech experimentů. Nakonec polož na zimní zahradu kryt a tvůj Dům budoucnosti je připraven!
Všechny části pevně zapadnou do podstavce, takže veškeré mezery budou dobře utěsněny. Pokud někde vidíš mezery nebo spáry, posuň opatrně díly nehtem tak, aby do sebe lépe zapadly.
Užitečná rada
Polystyrenový rám, ze kterého jsi vyjmul střešní díly, si odlož na později. Bude se ti hodit pro některé z dalších experimentů!
Dům budoucnosti ve slunečním světle
Slunce je podmínkou každé živé existence na Zemi. Bez jeho tepla a světla by nebyl život možný. To je dostatečným důvodem pro to, abychom prostudovali sluneční záření co nejdůkladněji.
K mnohým z následujících experimentů budeš potřebovat sluneční světlo. Takové experimenty jsou označeny symbolem slunce. Některé z nich vyžadují delší čas, protože budeš muset své měření kontrolovat opakovaně. Najdi si volný čas pro pokusy během slunečného dne a podívej se na věci, které můžeš o slunci zjistit.
Pokus č. 9: Cesta slunceZřejmě sis všiml, že slunce během dne putuje po obloze. Pokus se však tento jev sledovat každý den trochu pozorněji.
Budeš potřebovat:
kolík, prázdnou láhev, pár listů papíru, pero, hodinky, lepicí pásku.
Experiment:
1. Vlož kolík do láhve a polož ji někam, kam slunce svítí během celého dne.
2. Několik listů papíru slep dohromady a polož je pod láhev.
V půlhodinových intervalech od rána do pozdního odpoledne poznač konec stínu kolíku na papír a zapiš čas značení.
3. Během zaznamenávání stínu pozoruj cestu slunce po obloze a poznamenej si, kde vychází, kde stojí v poledne a kam večer zapadá.
Vysvětlení: Když spojíš vyznačené body jednou čarou, vznikne nerovnoměrná linie, která se v jednom bodě značně přiblíží k láhvi. Souvisí to s faktem, že slunce se nepohybuje po obloze jen ze strany na stranu, ale také mění svou výšku vůči horizontu. Vrcholu dosahuje v poledne, kdy vrhá nejkratší stíny. Světová strana, na níž se slunce v tomto bodě nachází, se nazývá jih. Přesně naproti je sever. Východ a západ se nacházejí napravo a nalevo od tohoto bodu.
Oblouk, po kterém se pohybuje slunce během dne, je přes léto vyšší a delší než v zimě. Písmena W, E, N, S představují světové strany - W-West, N-North, S-South, E-East.
Pokus č. 10: Hodně světla vytváří mnoho stínuUž víš, že stíny jsou ráno a večer mnohem delší než
v poledne. V tu stejnou denní dobu jsou stíny nejdelší během zimy, v létě jsou nejkratší. Prozkoumej, jaké stíny vrhá tvůj Dům budoucnosti a jak to ovlivňuje jeho okolí.
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, noviny, fix nebo propisku.
Experiment:
1. Během slunečného dne rozprostři noviny například na stůl na terase a postav na ně svůj Dům budoucnosti.
2. V pravé poledne pomocí fixu vyznač linii na okrajích stínu domu. Totéž zopakuj během odpoledne, kdy slunce značně klesne k horizontu, avšak stále svítí na dům.
3. Porovnej velikost obou oblastí uvnitř obrysů.
Vysvětlení:
Domy, které jsou příliš vysoké nebo postavené v přílišné vzájemné blízkosti, se mohou zcela zastínit. Proto je důležité před výstavbou naplánovat mezi domy dostatečnou vzdálenost. Pokud plánujeme získávat energii ze slunečního světla, měli bychom možné stínění brát obzvláště v úvahu.
Životní podmínky
Během plánování domu by měl projektant zohlednit i pozici budovy vůči slunci. Tento fakt významně ovlivní kvalitu života v domě a později jej již nebude možné změnit. Například ložnice je dobré nasměrovat na východ, aby nás mohlo probudit ranní slunce. Jižní směrování by nebylo vhodné, protože letní slunce by ložnici příliš ohřívalo. Obývací pokoje, balkóny a verandy by měly být orientovány právě na jih, s přímým přístupem do zahrady. Naopak kuchyň, v níž není žádoucí mít příliš mnoho slunečního tepla, je orientována většinou na sever nebo na východ.
Pokus č. 11: Když je v autě jako v kotliTento experiment bys měl dělat s pomocí dospělé osoby!
Víme, že sluneční záření je teplé. Jak moc dokáže slunce předměty rozehřát, si všimneme např., když slunce praží na předmět, který jsme nechali po několik hodin v zaparkovaném autě. Zkus změřit teploty dosažené uvnitř auta, které je zaparkované na přímém slunci.
Budeš potřebovat:
teploměr, auto.
Experiment:
1. Nejdříve polož teploměr do stínu, jenž vrhá auto, a zaznamenej naměřenou hodnotu. Potom ho polož do auta zaparkovaného na přímém slunci, avšak na místo, které je uvnitř zastíněné. Po půlhodině poznamenej teplotu, která může být snadno dvakrát vyšší než ta, kterou jsi naměřil venku.
2. Opakuj experiment v autě, které bylo nějaký čas zaparkované ve stínu. Pokus se také změřit teplotní změny po delší jízdě.
Vysvětlení:
Tento jistý efekt už dávno využívají zahradníci k vyhřívání skleníků, umožňujících rostlinám rychleji růst. Proto se tento jev nazývá také skleníkový efekt. Jde o nárůst tepla díky tomu, že vnitřní povrchy absorbují tepelnou energii slunce.
Některé předměty se ohřejí na tak vysokou teplotu, že se jich nemůžeme ani dotknout! Ty pak dále ohřívají vzduch ve vnitřním prostoru. Venku by horký vzduch stoupal vzhůru a byl by nahrazen chladnějším okolním vzduchem. Uvnitř auta je však vzduch uvězněn a teplota tak neustále roste. Pokud však v autě jedete, ochladí se i navzdory silnému slunečnímu záření. Ochlazení je způsobeno tím, že vzduch, jenž v autě proudí, s sebou odnáší i teplo.
Tip na šetření energie
Pokud to není nezbytné, nenechávej otevřená žádná okna, a to obzvláště během chladných dní.
Pokus č. 12: Černá pohlcuje světloAuta s černými potahy sedaček se zahřívají obzvláště rychle. Pohlcuje černá barva více tepla než bílá?
Budeš potřebovat:
teploměr, černý papír, bílý papír, pero.
Experiment:
1. Během slunečního bezvětrného dne rozprostři bílý papír a polož něj teploměr. Po půlhodině si zaznamenej naměřenou teplotu.
2. Ve stejných povětrnostních podmínkách zopakuj experiment na černém papíře. Jaký výsledek teploměr ukáže?
Vysvětlení:
Teplota se na tmavém podkladu vyšplhá o několik stupňů výše než na bílém. Příčinou je vlastnost tmavých povrchů absorbovat velké množství světla - což je také důvodem, proč vypadají tmavě. Absorbovaná světelná energie je přeměněna na teplo. Na druhou stranu světlé povrchy odrážejí od sebe velkou část světla, které na ně dopadá, a proto se méně zahřívají. Proto lidé během léta preferují nošení světlého oblečení.
Pokus č. 13: Slunce ohřívá důmZahřívá-li slunce auta, možná to bude fungovat podobně i ve tvém Domě budoucnosti. Zkus to!
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, teploměr, pero, papír.
Experiment:
1. Polož teploměr do stínu, abys stanovil počáteční hodnotu. Po pár minutách zkontroluj a zaznamenej naměřenou hodnotu.
2. Polož dům na silné slunce a nech otevřená okna. Průsvitnou tabuli na zimní zahradu nedávej. Teploměr vlož do díry na vrcholu střechy tak, aby senzor vešel do štítu domu.
3. Zhruba po hodině změř teplotu a porovnej ji s teplotou vzduchu, kterou jsi naměřil ve stínu.
4. Nyní vlož teploměr přes okno tak, aby byl v blízkosti podlahy uvnitř domu, ale v zastíněném místě. Po 30 minutách opět odečti teplotu.
Vysvětlení:
Denní světlo, a tedy i teplo ze slunce, pronikne otvory do domu a ohřeje interiér. Větší množství tepla se nashromáždí pod střechou, zatímco níže v domě je chladněji.
Užitečná rada
Otvory ve střeše by měly být dostatečně velké, aby se jimi teploměr dostal do správné pozice na měření a aby jeho senzor pronikl do domu. Při používání vrchního otvoru může pomoci, když teploměr vložíš šikmo a ne rovně. Pokud se teploměr posouvá níže (možná kvůli tomu, že při opakovaném používání se otvor rozšířil), zkus senzor obalit kouskem lepicí pásky.
Pokus č. 14: Zimní zahrada pomáhá ohřívatJak jsi zjistil v experimentu č. 12, uvnitř zavřeného auta teplota stoupá výše než mimo něj. Pohlcuje zimní zahrada svou průsvitnou střechou teplo podobně?
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, teploměr, pero, zápisník.
Experiment:
1. Polož Dům budoucnosti na pár minut do stínu a odeber střechu, aby se mohl vychladit na pokojovou teplotu.
2. Zavři všechna okna na domě, nasaď zpět střechu a umísti Dům budoucnosti na slunce tak, aby byla zimní zahrada otočena směrem ke slunci. Vlož teploměr do díry ve spodní části střechy, aby senzor pronikl do oblasti zimní zahrady.
3. Po hodině poznamenej teplotu a porovnej ji s teplotou naměřenou v předchozím experimentu. Na pár minut vlož ještě teploměr do vrchního otvoru a odměř, o kolik se zvýšila teplota uvnitř domu.
Vysvětlení:
Skleníkový efekt nepochybně funguje, protože vzduch v zimní zahradě se ohřál. Oteplilo se i uvnitř domu, avšak o méně stupňů.
Pokus č. 15: Tmavá podlaha v zimní zahraděJestliže tmavý materiál absorbuje teplo lépe než světlý, tmavá podlaha v zimní zahradě by měla intenzitu skleníkového efektu ještě zvýšit.
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, černý papír, teploměr, pero, zápisník, nůžky.
Experiment:
1. Opakuj poslední experiment při stejných podmínkách, ale nejdříve vystřihni z černého papíru podlahu a polož ji na dno solária.
2. Porovnej naměřenou teplotu s teplotou z posledního experimentu.
Vysvětlení:
Černý papír pohlcuje teplo ze slunce mnohem efektivněji než světlý polystyren. Proto se teplota v zimní zahradě zvýšila o několik stupňů.
Naše Slunce
Bez tepla Slunce by byla Země jen mrtvým shlukem ledu bez života. Když se díváme na Slunce na obloze, připadá nám maličké navzdory jeho skutečné obrovské velikosti. Souvisí to s tím, že je od nás nesmírně vzdálené - přibližně 150 milionů kilometrů. Stíhačka by musela letět neustále 17 let, aby Slunce dosáhla. Co se týká velikosti Slunce, museli bychom nastavit těsně jednu k druhé 109 Zemí, abychom dosáhli jeho průměru! Do Slunce by se vešlo
1,3 milionů koulí velikosti naší Země.
Slunce je pomalu rotující koule složená z rozžhavených vybuchujících plynů. Energie, která je Sluncem neustále tvořena, je gigantická. Její zdroj je ve slunečním jádru, kde je materiál stlačen do nepředstavitelné hustoty. Relativně malé jádro obsahuje polovinu celkové hmoty Slunce! Uvnitř jádra panuje atomové peklo, jehož teplota dosahuje
15 milionů stupňů Celsia a jeho tlak je cca 250 bilionůkrát větší než tlak vzduchu na povrchu Země. V jeho jedovaté, vše spalující zóně se atomová jádra vodíku rozpadají na atomová jádra hélia. Tento proces jaderné syntézy uvolňuje masivní množství energie, která se prodírá skrz hmotu Slunce k jeho povrchu a je vyzařována jako teplo, světlo, rentgenové záření a mnohé jiné formy energie. Pouze zlomek této energie se dostane k Zemi, ale i tak významně ovlivňuje naše klima a zásobuje zelené rostliny solární energií.
Pokus č. 16: Otevřené okno a letní slunceV posledním experimentu bylo ohřívání domu limitováno díky zavřeným oknům mezi domem a soláriem. Co by se stalo, kdybys je otevřel?
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, teploměr, pero, zápisník.
Experiment:
1. Nechej Dům budoucnosti opět vychladnout ve stínu s otevřenou střechou a otevřenou zimní zahradou.
2. Otevři okno mezi domem a zimní zahradou, nasaď střechu na své místo a přikryj zimní zahradu průsvitnou fólií. Všechna ostatní okna nechej zavřená. Vlož teploměr do otvoru u vrcholu domu.
3. Umísti dům na přímé slunce a natoč zimní zahradu směrem ke slunci. Po půlhodině poznamenej teplotu naměřenou v domě.
Vysvětlení:
Taková efektivní past na teplo, jako je tvá zimní zahrada se "skleněnou střechou", vyhřeje kompletně celý dům.
Pokus č. 17: Led v doměSlunce nesvítí vždy, když ho potřebujeme.
V následujícím experimentu si můžeš otestovat tepelnou izolaci domu za špatného počasí.
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, teploměr, kostky ledu nebo sníh, malou misku, pero, zápisník.
Experiment:
1. Odpočítej cca 20 kostek ledu, dej je do misky a tu vlož do domu.
2. Umísti Dům budoucnosti do teplého pokoje a okna i dveře domu nechej otevřené. Vlož teploměr do otvoru u vrcholu domu. Zapiš si čas, kdy jsi zahájil experiment.
3. Každých 15 minut kontroluj, zda tam kostky ledu ještě jsou, a poznamenej si, jak dlouho trvalo, než se led rozpustil.
4. Opakuj experiment se stejným množstvím ledu, avšak tentokrát zavři všechna okna a dveře. Po stejné době, za jakou se led rozpustil při otevřených dveřích, zkontroluj, zda v misce zůstal ještě nějaký led.
Vysvětlení:
Aby led roztál, je třeba dodat hodně tepla. Můžeme jej proto použít jako indikátor toho, jak rychle teplo proudí skrze stěny domu nebo přes otvory dovnitř.
Pokus č. 18: Teplo musí zůstat venkuPolystyren se v posledním experimentu osvědčil jako dobrý tepelný izolant. Existují i jiné materiály, které dokážou tepelnou energii udržet venku?
Budeš potřebovat:
teploměr, střešní fólii ze zimní zahrady, talíř, alobal, zápisník, pero.
Experiment:
1. Polož teploměr na bílý papír a na přímé slunce a přikryj ho střešním polystyrenovým dílem. Ten by měl kompletně zastínit senzor teploměru.
2. Po půl hodině poznamenej naměřenou hodnotu.
3. Opakuj experiment s talířem, s průsvitnou fólií a s alobalem namísto polystyrenu a porovnej teploty různých měření.
Vysvětlení:
Jak jsme očekávali, polystyren chrání před tepelným zářením mnohem lépe než porcelánový talíř či dokonce průsvitný plast. Nejlepším izolantem však byla aluminiová fólie. Důvodem je její lesk: odráží zpět téměř všechno světlo a všechny tepelné paprsky, které na ni dopadnou, a proto se nezahřívá. Tento efekt se využívá např. v termosce, jakož i na oknech vysokých budov, na kterých stříbrný nátěr působí jako tepelný izolant.
Tip na šetření energie
Dveře v mrazničce vždy otevírej na nejkratší možný čas a potom je pořádně zavři. Jinak mraznička spotřebuje zbytečně mnoho elektřiny.
Pokus č. 19: Podomácku vyrobená termoskaEfekt, který jsme právě objevili, může být užitečný při sestavení malé termosky.
Budeš potřebovat:
teploměr, alobal, velkou sklenici, 2 malé sklenice s víčky, noviny nebo papírové ubrousky.
Experiment:
1. Spodek velké láhve zakryj několika vrstvami novin.
2. Do obou malých sklenic nalij teplou tekutinu (například čaj) a zavři je. Jednu z nich dej stranou.
3. Druhou sklenici kompletně zabal do aluminiové fólie (lesklou stranou dovnitř). Polož ji dovnitř velké sklenice a prostor mezi velkou a malou sklenicí vyplň novinovým papírem.
4. Po 12 hodinách porovnej teplotu tekutin v obou malých sklenicích.
Vysvětlení:
Termoska udrží teplé věci teplými a studené věci studenými po dlouhou dobu. Základem termosky je dvojitá vnitřní nádoba s dvojitými skleněnými stěnami. Z mezery mezi stěnami obou nádob je odčerpán vzduch, takže velmi slabě odvádí teplo. Vnitřní plochy mají zrcadlový nátěr, kterým odrážejí tepelné záření zpět dovnitř - stejně jako aluminiová fólie ve tvém experimentu. Mezi skleněnou nádobu a vnější stěnu je často vložena ochranná plastová vrstva.
Pokus č. 20: Toto je limit! Jak ses už naučil, délka slunečních stínů závisí mimo jiné na výšce slunce nad horizontem. Námořníci využívali každodenně výšku slunce k určení své polohy. I ty můžeš pomocí jednoduchých nástrojů určovat výšku slunce.
Budeš potřebovat:
"měřítko k určení výšky slunce", zbylé polystyrenové díly, upevňovací svorky, šňůru.
Experiment:
1. Z perforovaného papírového listu vyjmi všechny čtyři části měřítka a vytlač ven jeho středové části tak, jak je předznačeno.
2. Oba díly s dvojitými kruhy přelož tak, jak je zobrazeno na obrázku, a kruhy k sobě jejich zadními stranami přilep. Potom oba díly přilep na vystínované části dlouhého proužku. Ručička je hotová.
3. Vlož ručičku do úhlového měřítka pomocí upevňovací svorky a zavaž šňůrku do otvoru v její vrchní části tak, aby mohlo měřítko viset.
4. Během poledního slunce zavěs na svůj prst měřítko. Ručičku nastav tak, aby sluneční paprsky procházely otvory kruhů v její vrchní části a aby dopadaly přesně do otvoru v její spodní části. Potom odečti úhel dopadu slunce na stupnici.
Vysvětlení:
Číslo na tvém úhlovém měřítku vyjadřuje výšku slunce nad horizontem. Rozdíl ve výši slunce během léta a během zimy je dost velký. V zimě slunce dosáhne kolem 30 stupňů, zatímco v létě je to až 75 stupňů, samozřejmě v závislosti na lokalitě, ve které bydlíš.
Tip na šetření energie
Větrej svůj dům jen několik minut denně a s okny otevřenými dokořán - pokud necháváš okna otevřená delší dobu pouze na ventilaci, dochází k velkému plýtvání tepelnou energií.
Solární energie
Každý rok vyzařuje slunce až 6 000krát více energie, než celé lidstvo potřebuje. Slunce je prakticky nevyčerpatelné a bude zářit během dalších několika bilionů let. Na druhé straně je sluneční energie k dispozici pouze během dne, takže potřebujeme najít způsoby, jak tuto energii akumulovat.
Energie slunce je rozptýlena do rozsáhlých oblastí, takže je třeba použít nákladná technická zařízení, která by byla schopna zachytit použitelnou část této energie. Čím blíže jsme k rovníku, tím větší množství solární energie se v rámci jedné územní jednotky nachází. Například ve střední Evropě je to až o polovinu méně než na Sahaře. Tam má země obrovskou rozlohu a mohly by na ní být vybudovány solární elektrárny, které by potenciálně mohly zásobovat energií např. i vzdálené oblasti Evropy.
Různé barvy znázorňují rozdíly solární radiace nad planetou. (Ilustrace z Encyklopedie Země)
Pokus č. 21: Přirozená regulace ovzdušíSluneční svit je sice krásný a lahodný, ale i tak nepotřebujeme, aby se náš příjemně teplý dům v létě ještě více zahříval. Na druhé straně bychom v zimě s radostí přijali zdroj levného vytápění. Existují jednoduché stavební triky, jež pomohou zajistit, aby polední slunce svítilo do domu pouze v zimě.
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, úhlové měřítko z perforovaného listu, kovovou svorku, šňůru, papír, nůžky, baterku, pásku, pomocníka.
Experiment:
1. Spoj šedou a modrou část úhlového měřítka pomocí upevňovací svorky. Opři úhlové měřítko o boční stěnu domu.
2. Otevři dvě velká okna a odtrhni metrový kus šňůry. Uvaž její konec na šedou ručičku úhlového měřítka a druhý konec přivaž k baterce. S pomocí asistenta posviť pod 60stupňovým úhlem přes zeď domu s oknem do obývacího pokoje. Pokud nahlédneš dovnitř krajem okna, zjistíš, zda paprsky baterky osvětlují podlahu domu.
3. Vystřihni pás papíru o šířce 8 cm a délce 20 cm a připevni ho lepicí páskou na střechu tak, aby pomohl prodloužit přesah střechy o 6 cm.
4. Znovu otestuj výšku, ze které baterka - tj. slunce - svítí do obývacího pokoje, a výšku, v níž už přesah střechy záření blokuje.
Vysvětlení:
Tepelná paliva byla vždy drahá. Proto důmyslní stavitelé využívali po staletí tohoto triku a využívali tak teplo zimního slunce, aniž by se v létě stavby přehřívaly. Jedině v zimě, kdy je slunce nízko a svítí pod ostrým úhlem, proniknou sluneční paprsky přímo do domu.
Tvůj Dům budoucnosti poskytuje ochranu proti chladu. Jsou-li dveře domu zavřené, polystyren začne rychle působit jako ochrana proti pronikání slunečního tepla do domu. V zimě však je vyhřátý dům z vnitřní strany teplejší než z vnější. Dokáže tepluvzdorná funkce působit i zpětně?
Pokus č. 22: Domácí ohřívač vodyVětšina domů má v současnosti teplou vodu ohřívanou elektrickým či plynovým bojlerem. Pro následující experimenty tvůj Dům budoucnosti vybavíme vlastním vodním ohřívačem, i když velmi jednoduchým.
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, teploměr, 2 sklenice (s objemem 0,2 - 0,3 litru), teplou vodu (kolem 50 °C), pero, zápisník.
Následující dva experimenty by měly být provedeny v chladném prostředí, například v chladné sklepní místnosti nebo ve venkovním prostředí během chladného dne.
Experiment:
1. Nejprve změř venkovní teplotu a zaznamenej si naměřenou hodnotu.
2. Naplň obě sklenice teplou vodou (přibližně 50 °C) a polož je do domu. Změř teplotu vody ve sklenicích.
3. Zavři všechny otvory v domě a v zimní zahradě. Vlož teploměr do díry ve vrchní části domu a zaznamenej teplotu po 30 minutách, po 1 hodině a po 2 hodinách.
4. Na konci experimentu opět změř teplotu vody ve sklenicích.
Vysvětlení:
Teplá voda ve sklenicích ohřála vnitřní prostor domu stejně, jako to udělá ohřívač. Mezitím se však teplota v domě postupně snižuje, protože teplo uniká skrze stěny.
V domě s centrálním vytápěním se teplá voda trubkami rozvádí do jednotlivých radiátorů.
Pokus č. 23: S otevřeným oknem se ochlazuje rychlejiNecháš-li v zimě na chvíli otevřená okna, po krátkém čase budeš sedět v chladné místnosti. Jak rychle se Dům budoucnosti ochladí?
Budeš potřebovat:
Dům budoucnosti, teploměr, 2 sklenice (s objemem 0,2 - 0,3 litru), teplou vodu (kolem 50 °C), pero, zápisník.
Experiment:
Zopakuj předchozí experiment, ale nejprve na domě otevři všechna okna a dveře. Opět si poznamenej teploty.
Vysvětlení:
Dům s otevřenými okny a dveřmi se téměř vůbec neohřeje. Navíc se interiér domu a voda ve sklenicích mnohem rychleji ochladí. Dobrá izolace stěn, oken a vnějších dveří nám pomůže ušetřit peníze, protože vzácné teplo by jinak z domu rychle uniklo.
Infračervená termokamera zachycuje tepelné ztráty budovy. (Ilustrace Bund Nature Conservation Alliance, Bad Kissingen)